.

RENESANČNÍ FILOZOFIE 


Renesance je už podle názvu „znovuzrození“ antické vzdělanosti a kultury. Cílem bylo obnovit starověké myšlenky, umění, ale i samotný Řím jako město. Bylo módní sbírat antické umění a učit se latinsky a řecky. Bez ohledu na křesťanské cíle se filozofové vraceli k antickým myšlenkám.

  ZPÁTKY

V této kapitole budeme napravovat trhliny ve filozofii Tomáše Akvinského.

Renesanční vynálezy

Vynález kompasu umožnil objevitelům podnikat odvážné výpravy a dokázat, že Země je kulatá. Střelný prach pak zjednodušil nadvládu nad nově dobytými koloniemi a ukončil věk rytířů. A díky knihtisku a papíru se mohly začít šířit knihy, takže církev ztratila „monopol“ na šíření vzdělanosti.

Empirická metoda poznávání

Začátkem novověku se dařilo také vědám, obzvlášť těm bádacím – vědec by neměl k poznávání přistupovat moc racionálně a teoreticky, ale zároveň by neměl ani slepě věřit náboženským pravdám. Tomuto přístupu plného pozorování, experimentů a indukcí se říká „empirická metoda“. Galileo říkal: „Změř, co se změřit dá, a co se změřit nedá, učiň změřitelným. Jde to, protože kniha přírody je psána matematickým jazykem.“

Astronomové a fyzikové

Zatímco ve středověku převládal geocentrický názor, že středem vesmíru je Země, ale v polovině 16. století se Mikuláš Koperník v knížce O pohybu nebeských těles vrátil k zapomenuté antické myšlence heliocentrismu – středem vesmíru je Slunce a planety kolem něj obíhají v kruzích. Johannes Kepler teorie o obíhání planet zpřesnil – zjistil, že planety ve skutečnosti obíhají po elipsách a Měsíc asi bude mít něco společného s přílivem a odlivem. Dalším podstatným astronomem byl Galileo Galilei, který objevil měsíční krátery a díky setrvačnosti vyvrátil geocentrické argumenty. Isaac Newton potom fyzikální zákony o pohybu dotáhl. Vysvětlil gravitaci a to, proč na nás Měsíc nespadne, a navíc dokázal, že fyzikální zákony platí v celém vesmíru, čímž narušil hranici mezi pozemským a nadpozemským světem. Nebyl ale ateistou a krásu fyzikálních zákonů přičítal bohu.

Niccoló Machiavelli

Narodil se ve Florencii a zažil vyhnání slavného rodu Medici Francií a vývoj nové politiky, v níž se angažoval. Pak se ale Medicejští vrátili a Machiavelli byl vězněn a mučen. Nevzdal se a o své oblíbené politice napsal pro Medicejské spis Vladař. Vysvětluje v ní, jak si získat, budovat a udržet moc. Obyvatelé mohou vládce milovat anebo se jich bát, ale rozhodně by neměli své panovníky nenávidět, protože pak hrozí vzpoura. Neprosazoval bezdůvodnou krutost, ale zároveň psal, že „jestli se někomu činí bezpráví, musí to být tak, aby se už alespoň nemohl mstít“. Důležitou myšlenkou spisu je, že „účel světí prostředky“ – dokud míříte k dobrému cíli, máte právo na cokoliv.

Thomas More

Narodil se v Londýně, vystudoval práva, dostal se do parlamentu a dělal diplomata a kancléře Jindřicha VIII. Pak se ale neshodl s politikou krále, byl uvězněn v Toweru a popraven. Ve spisu Utopie představil myšlenku utopie – ideálního, ale neuskutečnitelného světa. Ve spisu se píše o skvělém ostrově Utopie, kde je všechno vlastnictví společné, všichni musí pracovat a umět řemeslo, podle losu si mění domy atd. – zkrátka první myšlenky utopického socialismu.

Thomas Hobbes

Angličan, který brzy osiřel, dostal se na Oxford, vyučoval evropské šlechtické rodiny a emigroval před občanskou válkou. Nejdůležitější je dílo Leviathan o tom, jak vznikl první stát a jaké to bylo předtím. Stav bez států a zákonů je podle Hobbese „přirozený stav“, v němž nefunguje etika a morálka, protože lidé jsou z principu egoističtí a snaží se jen o přežití a hromadění majetku. Neexistuje poznání, pojetí času, umění, společnost. Je to válka všech proti všem a člověk je člověku vlkem („homo homini lupus“). Neustále hrozí nebezpečí, strach, samota, chudoba. Každý stát podle Hobbese vznikl účelně, když se lidé pro svou bezpečnost a jistotu vzdají některých svobod. Pak začne fungovat morálka. Stát nazývá Hobbes „smrtelným bohem, kterému vděčíme před nesmrtelným Bohem za mír a morálku“.

Francis Bacon

Rodák z Londýna, ve čtrnácti vystudoval Cambridge, dostal se do parlamentu, ale pak byl obviněn z přijímání úplatků. Odjel proto na venkov, aby sepsal filozofickovědecké superdílo. Chtěl v něm řešit, proč věda od dob antiky stagnuje, co dělají jednotlivé vědní disciplíny a jak by se daly řadit, chtěl sepsat všechny vynálezy a objevy atd. Zemřel na zápal plic při jednom ze svých experimentů.

Politický spis Nová Atlantida je také utopický a také je zasazen na ostrově. Na rozdíl od Moora není ale hlavní hodnotou rovnost, nýbrž vědění čili „světlo pokroku“. Každých deset let se z ostrova vysílají skupiny vědců a shromažďují informace o pokroku lidstva, protože veškerý pokrok je potřeba shromáždit v Nové Atlantidě.

Spis Nové Organon navazuje na Aristotelovo Organon, které se soustředilo na logiku. Bacon zde definoval „metodu prvního kroku“ – před bádáním a poznáváním se musí zbavit idolů, čili bariér, které brání člověku v pravdivém poznání – předsudků, iluzí, přeludů, omylů a předpokladů. Existují čtyři druhy idolů:


Až když si uvědomíme všechny tyto idoly a dokážeme je zohlednit, můžeme správně bádat. Bacon zde zavedl výše zmíněnou empirickou metodu.


  VPŘED

Následuje barokní filozofie.

Jirka

Eliška Gargulová




Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.