VÝKONNÁ MOC 

Výkonnou moc (exekutivu) u nás představuje prezident, vláda a státní zastupitelství.

Prezident

Prezident je hlavou státu a jeho funkce je především symbolická a reprezentativní – naše republika je parlamentní, a proto nemá prezident příliš velké pravomoci. Ty, které tedy má, se dělí na samostatné a kontrasignované. Samostatné pravomoci může prezident využít, jakmile se pro to sám rozhodne, a patří mezi ně:

• jmenování a odvolávání předsedy vlády
• přijímání demisí členů vlády
• svolání zasedání Poslanecké sněmovny
• rozpuštění Poslanecké sněmovny
• jmenování ústavních soudců
• udělení milosti nebo zmírnění trestu (obviněný je po udělení milosti stále shledáván vinným, jen mu byl odpuštěn trest)
• právo veta při schvalování zákonů
• jmenování prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a členů bankovní rady České národní banky

Kontrasignované pravomoci jsou takové, jejichž využití musí schválit (podepsat) předseda vlády, a vláda za ně pak nese zodpovědnost. Jde o:

• zastupování našeho státu navenek
• podepisování mezinárodních smluv a jejich ratifikací (ratifikace je schválení smlouvy parlamentem jako platný zákon)
• vrchní velení ozbrojeným silám
• přijímání zahraničních zastupitelských misí a pověřování našich diplomatů na zahraniční mise
• vyhlašování voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu
• jmenování a povyšování generálů
• propůjčování státních vyznamenání
• jmenování soudců

Na prezidenta republiky může kandidovat občan ČR způsobilý k právním výkonům a starší 40 let, který získá 50 000 podpisů občanů nebo dvacet podpisů poslanců nebo deset podpisů senátorů. V přímých volbách je pak na 5 let volen většinovým volebním systémem (vítězí kandidát, který dosáhne 50 % hlasů v prvním kole nebo více hlasů než druhý kandidát v kole druhém, do kterého postupují dva nejhlasovanější kandidáti z prvního kola). Kandidovat takto může dvakrát, poté už ne. Funkce se ujímá přijetím slibu. Prezidenta nelze stíhat za trestné činy s výjimkou velezrady, kterou pak může soudit jen Ústavní soud.

Vláda

Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci a vystupuje a rozhoduje kolektivně („ve sboru“). Má předsedu, místopředsedy a ministry. Většina ministrů má vlastní resort (např. finance, obrana, doprava), někteří jsou ministry bez portfeje – nemají vlastní ministerstva. Předsedu vlády jmenuje i odvolává prezident. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně, od níž musí získat důvěru. Vydává nařízení, což jsou podzákonné právní normy, takže se musí řídit zákony i ústavou.

TYPY VLÁD

Většinová vláda je vláda, která má většinu hlasů v Poslanecké sněmovně. Kdyby nějaká strana ve Sněmovně získala většinu mandátů, může takto sestavit jednobarevnou vládu. Častější jsou ale koaliční vlády, kdy se strany domluví tak, aby dohromady ve Sněmovně vytvořily většinu, a tak měly jistotu, že vládou navržené zákony Sněmovna schválí.

Menšinová vláda vzniká, pokud se nepodaří utvořit většinovou koalici. Vláda pak musí spoléhat na podporu a toleranci opozice.

Úřednická vláda je dočasná a přechodná vláda složená z „odborníků“ (ne z politiků).

Státní zastupitelství

Státní zastupitelství je soustava úřadů, v jejichž čele stojí státní zástupci. Jejich úkolem je chránit veřejný zájem – tedy zájem občanů. Dozorují proto nad policejním vyšetřováním (čímž se s případem seznámí ještě před začátkem soudu), podávají a vedou veřejnou žalobu, vytváří obhajoby pro občany, účastní se soudních řízení a pak navrhují soudci výši trestu a dozorují nad dodržováním předpisů při vykonávání trestu.

Jirka