.

ITALŠTÍ PŘEDCHŮDCI RENESANCE 


Předchůdci renesance působili už ve 14. století. Opravdová renesance se zrodila v Itálii v 15. století, a v šestnáctém se rozšířila i do ostatních zemí západní Evropy, jako jsou třeba Francie, Španělsko a Anglie.

  RENESANCE V DĚJEPISE

Další úhly pohledu na renesanci, třeba na architekturu a vědu, najdete v tomto článku: Renesance.

Dante Alighieri (1265-1321)

DANTE Alighieri [Aligjéri] se narodil ve Florencii. Brzy osiřel, ale i nadále pečlivě studoval. Obhajoval městská práva proti papeži, za což mu pak hrozil i trest smrti. Nakonec byl jen vyhnán z Florencie, přebýval tedy ve Veroně a Ravenně. Florencie mu nabídla vrátit se zpátky, ale Dante odmítl. Jeho platonickou láskou byla Beatrice, která se objevuje i v jeho dílech.

Nový život je sbírka milostných básní.

Božská komedie je didakticko-alegorický veršovaný (tříveršové strofy, tzv. "terciny") epos, psaný toskánským dialektem. Dante dílo pojmenoval jen "Komedie", přívlastek "Božská" doplnil Boccaccio (viz níže). Jde o dílo na rozhraní středověku a renesance: putování za spásou a víra v posmrtný život jsou jednoznačně středověkými prvky, naopak obdiv antiky, důraz na člověka, i to, že hlavní postavou je sám Dante, ukazuje na renesanční myšlenky. Božská komedie má tři části (triády): Peklo, Očistec a Ráj. Každá ze tří částí má 33 zpěvů, na začátku je ještě jeden předzpěv, to znamená celkem 100 zpěvů. Námětem je putování těmito třemi záhrobními zeměmi, přičemž Dante má průvodce - těmi jsou Vergilius, Beatrice a sv. Bernard. V předzpěvu Dante zabloudí v lese, tři šelmy (smyslnost, pýcha, lakota) mu brání vstoupit na Sluneční vrch, Dante pak prochází nejprve Peklem, poté Očistcem, a nakonec se dostává do Ráje. Vystupují zde postavy antické (Orfeus, Homér, Odysseus), biblické (Mojžíš, Kain, andělé), i někteří naši panovníci (Václav II. a Přemysl Otakar I.).

Božskou komedií se později inspirovali například J. A. Komenský v díle Labyrint světa a ráj srdce, J. Milton, J. W. Goethe nebo J. Kollár.

Francesco Petrarca (1304-1374)

Francesco PETRARCA [Frančesko Petrarka] byl vystudovaný archeolog, syn florentského notáře. Mládí strávil ve Francii, kde potkal svoji životní lásku Lauru. Na pozvání Karla IV. působil i v Praze. Psal italsky i latinsky, latinu si velmi považoval a většina jeho díla je právě latinsky. Petrarcovo dílo můžeme označit za ranou renesanci s prvky středověké literatury.

Má Itálie je politická báseň, ve které touží po míru a sjednocení Itálie.

Zpěvník nebo také Sonety Lauře (latinsky Rerum vulgata fragmenta, což znamená "Zlomky básní") je milostná poezie pro Lauru, psaná italsky. Dílo tvořil přes 30 let, je rozděleno na dvě části: za života Laury a po její smrti. Hlavním motivem je pomíjivost lidského života.

Giovanni Boccaccio (1313-1375)

Giovanni BOCCACCIO [Džovany Bokáčo] byl synem florentského kupce, studoval technické předměty na dvoře neapolského krále. Přátelil se s Petrarcou (viz výše). Napsal Dantův životopis a doplnil jeho "Komedii" přívlastkem "Božská".

Dekameron je psán rámcovou kompozicí, italsky. Deset osob si postupně vypráví celkem 100 příběhů (neboli novel), jejichž motivem je každodennost - Boccaccio se jako první zabývá obyčejným lidem.

Ludovico Ariosto (1474-1533)

Ludovico ARIOSTO studoval práva, po smrti svého otce se musel starat o rodinu.

Jeho dílo Zuřivý Roland je epos o středověkém rytíři Rolandovi. Ariosto úplně změnil jeho charakteristiku.

Niccolò Machiavelli (1469-1527)

Mandragora je komedie vysmívající se nevěře, společnosti i mastičkářům.

Vladař je jakýsi návod pro absolutistické panovníky, jak si získat a udržet moc.


  VPŘED

Jak bylo zmíněno na začátku, z Itálie se renesanční literatura rozutekla po Evropě: třeba do Francie, do Španělska a do Anglie. A jestli cestujete raději časem než prostorem, pak pro vás máme italské baroko.

  RENESANČNÍ FILOZOFIE

Zajímavá je také filozofie této doby.

Jirka




Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.