Zejména zásluhou F. L. Riegera byla v roce 1862 otevřena první samostatná česká scéna - Prozatímní divadlo. Jeho činnost byla zahájena Hálkovou historickou hrou Král Vukašín. O šest let později, roku 1868, už byl položen základní kámen Národního divadla, a pod vedením architekta Josefa Zítka stavba pomalu ale jistě rostla. Poprvé se divadlo otevřelo v roce 1881 Smetanovou Libuší, jenže tři měsíce na to vyhořelo. Byla vyhlášena celonárodní sbírka na jeho obnovu, tentokrát projektovanou architektem Josefem Schulzem. Obnova byla po dvou letech hotová a v roce 1883 se tak divadlo otevřelo znovu, opět operou Libuše. Kromě zmiňovaných architektů se na budově podíleli sochaři Bohuslav Schnirch (autor obřích trojspřeží) a Josef Václav Myslbek a malíři Mikoláš Aleš a František Ženíšek. Oponu navrhl Vojtěch Hynais.
Tím končí historické okénko a teď zpátky k literatuře - přesněji k dramatikům, jejichž hry se ve zbrusu novém divadle hrály...
ZPÁTKY
Co se směrů týče, jsme stále v realismu. Potřebujete-li se zorientovat v realismu nebo v českém realismu, stačí kliknout na tyto samostatné kapitoly.Ladislav STROUPEŽNICKÝ byl dramatikem (psal hry) i dramaturgem (režíroval svá i cizí dramata) se složitou rozpolcenou osobností. Vždy si trval na svém, žárlil a neúspěšně se pokusil o sebevraždu. Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová obsahují postavu Mikuláše Dačického a vypráví o jeho záletech. Naši furianti jsou nejdůležitějším dílem Stroupežnického, je to veselohra s jednoduchou zápletkou - spor tvrdohlavých radních o to, kdo se stane ponocným.
Gabriela PREISSOVÁ pocházela a čerpala ze Slovácka a z jižní Moravy, hry zasazovala právě sem. Jejími hlavními hrdinkami jsou většinou ženy, jejich tragický osud předznamenává předpojatost (vdaná žena by se měla chovat, nevdaná by neměla mít děti) a pokrytectví společnosti.
Gazdina roba. "Gazda" je hospodář a "roba" je milenka (vdaná žena žijící tajně s někým jiným). Chudá venkovská švadlenka Eva se zamiluje do Mánka, jeho matka ji ale odmítne. Eva se na truc provdá za ošklivého, v manželství není spokojena, a tak se rozhodne utéct s Mánkem za prací do Rakouska. On ji ale také odmítá a hra končí tragicky Eviným skokem do Dunaje.
Její pastorkyňa je další realistické drama.
DĚJ DÍLA "JEJÍ PASTORKYŇA"
Ústřední postavou je kostelnička, která stále dbá o místní kapličku, a její nevlastní dcera Jenůfa. Kostelnička Jenůfu (svou pastorkyňu) vyvdala. Povrchní Števo Jenůfu miluje jen kvůli její kráse, jeho nevlastní bratr Laco je dobrosrdečnější. Jenůfa otěhotní před svatbou a její matka Jenůfu ukrývá a novorozeně pak utopí, aby svou pastorkyňu uchránila před hanbou. Jenůfě řekne, že dítě zemřelo. Jenůfa s Lacem pak odjedou pryč, aby mohli začít nový život.Vilém MRŠTÍK byl spisovatel, dramatik, překladatel z ruštiny a francouzštiny i aktivní literární kritik. Propagoval naturalismus a podepsal Manifest České moderny (1895). Pocházel z Českomoravské vrchoviny, rodina se ale několikrát stěhovala - do Ostravačic a posléze do Brna, kde vystudoval gymnázium. Ve studiích práva pokračoval v Praze, ale nedokončil je, aby se mohl věnovat psaní. Trpěl psychickými problémy a odešel zpátky na Moravu k bratrovi Aloisovi MRŠTÍKOVI, který byl správcem školy a také příležitostně psal. Společně tito bratři napsali tragédii Maryša a kroniku Rok na vsi. Život ukončil Vilém Mrštík sebevraždou.
Pohádka máje je impresionismem ovlivněná novela o vztahu krásné a naivní Helenky a pražského floutka Ríši. Přes mnohé peripetie končí příběh svatbou. Spíše než děj je hodnotnější líčení májové přírody.
Naturalistický román Santa Lucia je psán retrospektivně. Začíná tím, že Brňák Jiří Jordán leží v nemocnici a vzpomíná na krásnou Prahu, kde se mu podařilo studovat a seznámit se s medikem, který Jiřího upozornil na nebezpečnost víru velkoměsta. Jiří se ale cítil osamělý a Praha mu přišla nelidská. Medik mu nevrátil půjčené peníze, jeho láska skončila nešťastně, sny o Praze se zkrátka neplnily.
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.