OSÍDLENÍ 

Celosvětová průměrná husotota zalidnění je asi 50 obyvatel na km². To ale není moc zajímavé číslo, protože lidé jsou na Zemi rozmístěni velmi nerovnoměrně. Na velkých plochách kolem pólů, v tropických deštných lesech a na pouštích nenajdete živáčka, zatímco ve velkoměstech v Evropě nebo jihovýchodní Asii žijí desetitisíce lidí na jednom čtverečním kilometru. Kromě podnebí to ovlivňuje také nadmořská výška (většina populace žije v nížinách) a vzdálenost od moře (půlka lidí bydlí do 200 km od pobřeží). Pokud chcete znít chytře, tak trvale osídleným oblastem říkejte ekumena, přechodně obývaným subekumena a zcela neosídleným anekumena.

Když se řekne sídlo, myslí se nejspíš město, městys nebo vesnice.

Venkovská osídlení

• vznik v souvislosti s neolitickou revolucí
• cca 9000 let př.n.l. na Blízkém Východě
• venkovský způsob života – méně anonymní než městský, dojezd za službami mimo sídlo, méně pracovních příležitostí

Města

• zakládána již od starověku (Jericho, Gaziantep)
• skutečný rozvoj začal až od 18. století v západní Evropě (zejména v Anglii za průmyslové revoluce)
• urbanizace = růst a zvyšování úlohy měst
• suburbanizace = lidé se stěhují do okolí velkých měst (na sídliště, předměstí a do přilehlých vsí) – snižování počtu obyvatel v centrech
• městský způsob života: větší anonymita, vyšší úroveň vzdělání a dostuptnost služeb, ale také vyšší kriminalita a více drogově závislých

STRUKTURA MĚSTA

1. jádro města – centrum (city)
• vysoké ceny pozemků a nemovitostí
• obvykle starobylé budovy, dále administrativní budovy
• služby, které nejsou tak časté v jiných částech města (soudnictví, vysoké školy, veřejná správa, banky)
• dále též např. hotely
• koncentrovaná místní veřejná doprava
2. obytná zóna
• dříve se zde nacházela průmyslová zóna a ubytování lidí pracujících v průmyslu
• s vývojem však došlo ke změně využití průmyslových budov na budovy využitelné pro služby
• v Praze např. Vysočany, Libeň, Smíchov
3. průmyslová zóna
• na okraji města
• přiblížily se totiž s vývojem k důležitým dopravním tahům
4. suburbanizovaná zóna
• výhodou je blízkost města, ale zároveň kontakt s venkovem (např. les, není to čistě městského charakteru)
• zázemí velkoměst – např. Úvaly jsou v blízkosti Prahy
• ale zároveň kvalitnější životní prostředí než ve městě

• v rozvojových státech je struktura města jiná než ve vyspělých zemích – kvůli špatnému městskému plánování je město obklopeno chudinskými čtvrtěmi („slumy“) a dochází k jejich rozšiřování, naopak jádra měst jsou čím dál tím menší a taky méně luxusní
• favela = slum v Brazílii
• ranchos = slum v Caracasu ve Venezuele
• callampas = slumy v Chile

VELKOMĚSTO

• má více než 100 000 obyvatel
• v některých oblastech 1 milion (USA, Rusko, Čína)
• aglomerace = propojení jádra města s okolní zástavbou (s předměstím a přilehlými obcemi)
• konurbace = spojení několika podobně velkých a původně samostatných městských jader
• megalopolis = rozsáhlé oblasti městského osídlení nad 10 milionů obyvatel (BosWash – megalopolis od Bostonu k Washingtonu)

Jádrové a periferní oblasti

• jádrové oblasti mají klíčovou roli v ekonomice a politice státu
• obvykle oblasti velkých měst
• vysoká koncentrace obchodu, průmyslu, dopravy
• světovými jádrovými oblastmi jsou severovýchod USA, vyspělé státy západní Evropy, Japonsko a tichomořské pobřeží Kanady a USA)
• periferní oblasti jsou méně zalidněné, často malého hospodářského významu, mnohdy s nepříznivými životními podmínkami

---

Hanka, Castillo