KULTURA 

Kultura je složitý společenský jev (kultura v daném okamžiku) a proces (kultura je proměnlivá), který probíhá v určitém prostoru, čase, předávána z generace na generaci. Je výtvorem člověka, tvoří hodnoty, k nimž se lidé hlásí, normy, které dodržují, a hmotné statky, které vytvářejí. Je spjata se společností – se vším, co lidé dělají, říkají, co si myslí. Kultura je vše, co umožňuje člověku orientovat se ve světě a společně svět utvářet. Kultura je vnitřně provázaný systém, který tvoří tzv. „kulturní vzorec“.

MATERIÁLNÍ A DUCHOVNÍ KULTURA

• materiální kultura – prostředky výroby (nástroje, stroje), způsoby užívání (technologie), produkty, osobní spotřeba, hmotné prostředí (stavby, sídliště, silnice, přetváření krajiny)
• duchovní kultura – vše, co souvisí s uspokojováním duchovních a sociálních potřeb člověka, takže umění, věda, filozofie, právo, náboženství, zvyky, symboly, ideje i předměty (obrazy, sochy, knihy), je to soubor idejí a zvyků, názorů a představ

FUNKCE KULTURY

• regulativní – reguluje chování, co můžeme a nemůžeme
• identitní – pocit sounáležitosti s určitou skupinou
• orientační – jak se máme chovat, mohu předvídat

Subkultury

Lidské kultury se vyznačují neobyčejnou rozmanitostí – mají rozdílné hodnoty a normy. Například tady v Evropě nejíme kočky a psy, jinde na světě jsou považováni za pochoutku. Židé zase nejedí vepřové, hinduisté hovězí. Takových kulturních rozdílů je celá řada – existují subkultury – kultury menších skupin lidí, které se více či méně odlišují od většinové „oficiální“ kultury. Příslušníci subkultury se odlišují sociálním postavením, věkem, povoláním, regionem (venkov vs. metropole).

Masová kultura

Masová kultura je kultura pro masy, dostupná a určená pro co nejširší okruh lidí. Tím, kdo vytváří masovou kulturu, je kulturní průmysl, často určuje náš vkus a je typickým jevem moderní společnosti. Její vznik je spjat s modernizací, industrializací, růstem měst a rozvojem komunikace v 18. a 19. století (technický pokrok, vznik služeb, rozvoj tržní ekonomiky a politické změny, urbanizace, městský způsob života, krize rodiny, anonymní vztahy, racionalizace).

ZÁKLADNÍ ZNAKY MASOVÉ KULTURY

• masovost, standardizace (stejnost)
• srozumitelnost a přitažlivost pro široké vrstvy (reflektovat jejich úroveň vzdělání a vkusu) – hrozí celková kulturní stagnace
• oddechová, intelektuálně nenáročná – odvádí člověka do fiktivního světa (pasivní konzum)
• násilí – útočiště před složitým a odcizeným světem
• mnoho informací – založena na masové komunikaci (velké množství neověřených informací, „informační hluchota“, ztráta orientace v informacích), pozor na manipulaci

PŮSOBENÍ MASOVÉ KULTURY NA SPOLEČNOST

• klady: rychlý zdroj informací, odpočinek, srozumitelnost, snadná dostupnost, finanční nenáročnost
• zápory: pasivita diváků, manipulace s diváky, nízký vkus, vulgarizace obsahu a kýčovitost, citové otupění
• nebezpečí stádnosti – následování kultury, likvidace individuality člověka, likvidace tradičních kultur, manipuluje s člověkem, odvádí jej do fiktivního světa, otupuje jeho emoce
• celkově ovlivňuje celkovou kulturní úroveň populace

Konzumní společnost

Konzumní společnost je taková, v níž je většina aktivit a úsilí lidí zaměřena na hromadění, ale zejména spotřebu (i) materiálních statků. Symbolem (měřítkem) lidského štěstí se stal majetek a materiální věci a hodnota (kvalita) čehokoli se začíná odvíjet od image, od prvního dojmu, designu, od okamžitého efektu. Konzumní společnost je společností orientovanou na věci – bytí (existence) konzumního člověka je odvozeno od vlastnictví věci (od míti). Člověk je tu pro majetek, pro vrstvení zážitků, pro hromadění apod. Po určité době totiž on není tím, kdo vlastní věci, ale jsou to věci, které vlastní jeho.

Kdo není v médiích, jako by neexistoval a naopak. Média vytvářejí vkus – spoluvytvářejí masovou kulturu. Typickým znakem je reklama – nejúčinnější nástroj na povzbuzování poptávky.

Hanka

Eliška Gargulová