Podle Verdunské [Verdénské] smlouvy z roku 843 se Francká říše rozdělila na Východofranckou říši (ze které se stalo Německé království), Lotharingii a Západofranckou říši - a právě na ni se teď zaměříme, a budeme jí říkat Francie, protože takový název docela odpovídá, minimálně co do území.
ZPÁTKY
Co všechno Frankové zažili, než sepsali Verdunskou smlouvu, zjistíte v kapitole Francká říše.Západofranckou říši získal po tomto rozdělení Karel Holý - slabý král, který se nechal omezovat bohatou šlechtou. Tím docela zkazil budoucnost i dalším francouzským králům, kteří už na přelomu devátého a desátého století ovládali jen kraj Ile-de-France kolem Paříže. Zbytek země ovládali velmoži, nemocnější byli Akvitánci jižně od Paříže a Burgunďané na hranicích s Německem. Navíc se na severu Francie vylodili Vikingové (tady se jim říkalo "Normané") a vynutili si kus Bretaně (na severozápadě Francie) a taky severofrancouzskou oblast, které se dodnes podle Normanů říká Normandie.
Roku 987 se k trůnu dostal Hugo Kapet, jenž odstartoval dynastii Kapetovců a měl dobré vztahy s církví. O devět let později se na trůn dostal Hugův syn - hodný, ale slabý král Robert II., který si nejprve vzal vlastní sestřenici Bertu, ale na nátlak papeže (kterému se sňatek příbuzných samozřejmě příčil) ji vyměnil za pyšnou Konstancii z Provence [Prováns] (česky Provensálsko), což je oblast na jihovýchodě Francie. Tahle Konstancie s sebou do Paříže přinesla úplně nový životní styl - v Provence měli pokročilou literaturu, slušně vychované "kurtoazní" rytíře a také úplně jiný jazyk, takže se v Paříži ani nedomluvila. To jen demonstruje to, jak se bez silného krále mohou různé části jedné země rozrůznit.
POJEM KURTOAZIE
Francouzské slovo "kurtoazie" znamená "dvornost" či "zdvořilost". Šlo o novou rytířskou kulturu - rytíři už nesloužili jen jako bezhlaví bojovníci, teď se museli slušně a důstojně chovat a ideálně umět číst a psát. O těchto nových rytířích pak na jihu Francie zpívali a básnili trubadúři, na severu Francie truvéři a v Německu minnesängři.Zbožný francouzský lid věřil, že se v roce 1000 zhroutí svět. Podle Bible se měl totiž po jednom tisíciletí satan dostat z okovů a způsobit apokalypsu. Všichni se už roky předem začali modlit, chovat se ještě zbožněji a podporovat Clunyjské hnutí, které se snažilo očistit církev od světskosti. Jeden arabský chalífa dokonce nechal strhnout Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě, protože se mu tam teď hrnuly davy poutníků. Někdo ale rozšířil zprávu o tom, že chrám strhli židé, což způsobilo první pogromy ve Francii.
POGROMY
Pogromy jsou nepokoje a pronásledování zaměřené proti židům. Tyto pogromy na přelomu desátého a jedenáctého století patří k těm nejranějším, mnohem masovější akce se konaly ve čtrnáctém století, kdy byla vyvražděna téměř celá židovská komunita v Praze. Ve východní Evropě k pogromům docházelo až do 20. století.Kromě Clunyjského hnutí vznikala také různá kacířská hnutí - kacíři totiž měli původně v úmyslu také jen očištění církve. Příkladem budiž kacířští Bogomilové, kteří sami sebe nazývali křesťany a neubližovali ani zvířatům. Rozšířili se z Balkánu právě až do Francie, kde vzniklo mnoho bogomilských komunit.
Robert II. měl celkem čtyři syny - jeden zemřel ještě jako malý, druhý byl slabomyslný a ti zbylí dva museli o trůn trošku soupeřit. Nakonec se ale usmířili a králem se stal Jindřich I. Za jeho vlády se to ve Francii hemžilo povstáními poddaných a válkami velmožů - všude vládl chaos. Biskupové se proto sešli a roku 1041 vymysleli Treuga Dei ("Boží příměří"), což znamenalo zákaz používání zbraní od středečního večera do pondělního rána. Kdo by tropil násilnosti v tomto čase míru, měl být vyloučen z církve, což bylo považováno za mnohem větší trest, než by se mohlo zdát.
VPŘED
Teď se začne zajímavě vyvíjet vztah Francie s Anglií, a proto jsou oba tyto státy popsány dohromady v kapitole Před stoletou válkou.Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.