.

FRANCKÁ ŘÍŠE 


Frankové byli skupinou germánských kmenů, které se stěhovaly během stěhování národů. V pátém století došli do oblasti dnešního Beneluxu (Belgie a Nizozemí), kde se jim zalíbilo, a tak si toto území, uvolněné po rozpadu Západořímské říše, přivlastnili. Dost rychle se ale začali rozpínat, až nakonec vytvořili říši, která se územně i vlivem té zaniklé západořímské skoro rovnala.

  ZPÁTKY

Další stěhovavé kmeny najdete v kapitole Stěhování národů.

Chlodvík

Z rodu Merovejců pocházel Chlodovik I. (česky spíš Chlodvík), kterým začala historie Francké říše (je možné psát i "Franské") jako říše, protože právě on francké kmeny sjednotil. V roce 496 také přijal křesťanství za státní náboženství, čímž získal podporu církve a jakousi soudržnost všech Franků, protože víra lidi spojuje. Také vydal jeden z nejstarších dochovaných zákoníků, takzvané Salické právo.

Expanze do všech stran

Bohatstvím byla tehdy půda, kterou panovník propůjčoval všem ostatním (viz kapitola feudalismus). Aby ale měl co propůjčovat, musel tu půdu někde brát - takže neustále expandoval. Například zmiňovaný Chlodvík se se svými syny vydal rozšiřovat francké území do tehdejší Galie (dnešní Francie), skoro až k Pyrenejím (to je pohoří mezi Francií a Španělskem). Jeho nástupci se pustili na druhou stranu - do dnešního Německa, a roku 620 dokonce překročili Šumavu a setkali se se Sámem. O rok později se s ním podle Fredegarovy kroniky utkal francký král Dagobert v bitvě u Wogastisburgu - a Sámo zvítězil.

Zajímavé je, že Frankové zatím neměli žádné hlavní město, panovníkova družina se pořád někam přesouvala, aby kontrolovala všechna francká území.

Majordomové

Vláda jednoho panovníka ale moc dlouho nevydržela a k moci se začali dostávat "majordomové" - výběrčí daní a zároveň velitelé válečné armády. Teoreticky měl stále nejvyšší moc král, ale prakticky všechno ovládali právě oni. Jedním takovým majordomem byl i Karel Martel. "Martel" znamená "kladivo" a to vám zatím musí stačit k tomu, abyste si o něm udělali obrázek, protože my se teď musíme trochu vrátit a podívat se na Araby.

Arabové se rozpínali Afrikou směrem na západ a tak se dostali až do dnešního Maroka. Odtamtud je za dobré viditelnosti vidět přes Gibraltarský průliv až do Španělska, a tak se tehdejší arabský velitel Tárik rozhodl průliv roku 711 přeplavat a sebrat Španělsko Vizigótům. To se mu taky po dvacetileté válce podařilo.

  KONTEXT

Co všechno Arabové ve Španělsku zažili a jak se jim tam líbilo, zjistíte v kapitole Arabské Španělsko.

Arabové vyhnáni kladivem

A teď se příběhy Franků a Arabů konečně setkají. Arabové totiž po zisku Španělska pokračovali dál Evropou, což znamená přes Francii - a tam narazili na Franky. Proti sobě se postavili roku 732 v bitvě u Poitiers [Poaťijé] ve střední Francii. Francká armáda právě pod vedením Karla Martela Araby drtivě porazila a pak vyhnala zpátky za Pyreneje. Možná tím dost ovlivnila evropské náboženství, protože kdyby se Arabové dostali dál, začal by se tu šířit islám a kdoví, jak by to dopadlo s křesťanstvím.

  KONTEXT

Všechno podstatné o Arabech, jejich říši i náboženství najdete v kapitole Arabové a islám.

Pipin Krátký a synové

V roce 747 byl Karel Martel nahrazen svým synem, také majordomem - Pipinem III., zvaným Krátký. Roku 751 Pipin svrhl posledního merovejského krále Childerika, čímž už i formálně nahradila krále takzvaná dynastie Karlovců (podle Karla Martela). Ve stejném roce požádal papež Franky o pomoc - na papežský Řím totiž ze severu útočili Langobardi. Pipin je porazil a dobytá území ve střední Itálii papeži odevzdal, čímž vznikl Papežský stát. Papež za to Pipina uznal jako krále.

Pipin před svou smrtí (ke které došlo roku 768) odkázal Franckou říši, která teď sahala od dnešní Francie až k současnému Slovinsku, svým dvěma synům - Karlovi a Karlomanovi. Karloman udělal chybu v tom, že si vzal langobardskou princeznu. Po tom, co zemřel, si totiž Franckou říši kromě bratra Karla nárokovala i tahle princezna. Aby se Karel nemusel o vládu dělit, radši říši Langobardů vymýtil a pohltil. No a za chvíli se mu začalo říkat Karel Veliký.

Karel Veliký...

Zničením Langobardů ale Karel neskončil. Musel se hned potýkat s další hrozbou - pohanskými Sasy v dnešním severovýchodním Německu. Právě to, že nešlo o křesťany, bylo pro Karla záminkou k invazi. Zdálo se to pro Franky jako jednoduchý úkol, ale války trvaly od roku 772 až do roku 804. Frankové nakonec zvítězili, čímž rozšířili svou říši až k Labi. Karel pak nabídl Sasům, ať si vyberou mezi křesťanstvím a popravou, a když změnu víry odmítli, nechal jich Karel 4500 stít.

Během této války zničil ještě říši Avarů na území dnešního Maďarska a také byl opět požádán o pomoc. Tentokrát to byl zaragozský emír (Zaragoza je dodnes město ve Španělsku), který potřeboval roku 778 vyřešit vnitřní spor. Karel mu opět pomohl, a když už byl ve Španělsku, kousek tamního území si nechal.

  OSOBNOST ROLAND

Když se Frankové vraceli ze Španělska, zadní voj vedl jistý Roland, Karlův synovec. Tento voj byl napaden Saracény, a přestože Roland troubil o pomoc, Karel už se k němu včas vrátit nestihl. Alespoň tak to líčí "Píseň o Rolandovi" - jedno z nejstarších francouzských literárních děl.

Karel Veliký jednou vtrhl i na naše území, ale z nějakého důvodu se stáhl.

... západořímským papežem

V roce 799 byl z Říma vypuzen papež Lev III. V následujícím roce se podařilo Karlovi Lva na papežský stolec vrátit, za což jím byl na Štědrý den roku 800 korunován na západořímského císaře. Karel tak měl ve svých rukách území, které už se skoro rovnalo rozpadlé Západořímské říši, v Karlově pečeti dokonce stála slova "renovatio Romani imperii" ("obnova Římské říše"). Přesto se Karlovi tahle korunovace nelíbila. Zaprvé se mu příčilo to, že ho musel korunovat papež a že to nově nabyté území nedobyl sám, a zadruhé se bál reakce východořímského císaře, která přišla roku 811, a naštěstí pro něj byla kladná.

Organizace a správa říše

Pro snazší organizaci takové ohromné říše ji Karel rozdělil na hrabství, každé z nichž ovládal hrabě. Hrabstvím, které hraničily s jinou říší, se začalo říkat "marky" a tamním hrabatům "markrabata". Činnosti hrabat a markrabat kontrolovaly výpravy "pánových poslů", takzvané missi dominici, které sestávaly vždy z jednoho světského a jednoho církevního šlechtice.

Jak jsme zmínili, Francká říše do této doby neměla jedno hlavní město, až teď se jakýmsi hlavním centrem začalo stávat lázeňské město Cáchy (německy Aachen) na západním okraji současného Německa, které bylo z velké části budováno z toho, co Frankové ukořistili při zmiňovaném zániku Avarské říše. Konaly se tu korunovace a právě sem se sjížděli poslové, přinášející zprávy o odlehlých končinách franckého království. Každý podzim byla hrabata svolávána na sněm, kde se řešily změny v zákonech, a třikrát do roka hrabě soudil vážné trestné činy.

Karolínská renesance

Přestože byl Karel negramotný a sotva se uměl podepsat, chápal důležitost vzdělání a podporoval zakládání církevních škol a klášterů. Školy byly jenom církevní, protože kněží byli prakticky jediní dostatečně vzdělaní na to, aby mohli učit, dělat úředníky a psát opisy. Začalo se také používat nové písmo, takzvaná "karolínská miniskula", která se pak rozšířila po západní Evropě, kde vydržela do 12. století. Latina se mimochodem začala znovu používat i mezi vzdělanci, a nejen v náboženství. Této podpoře vzdělávání a kultury se obecně podle Karla říká "karolínská renesance".

Rozpad po Karlově smrti

I velikáni, jakým byl Karel Veliký, ale umírají, a tak i Karla roku 814 nahradil jeho syn Ludvík s přízviskem "Pobožný". Říkalo se mu tak, protože nechal stavět ještě více klášterů a církev zásoboval penězi i lidmi. Když roku 840 zemřel, museli se jeho tři synové postavit navzájem proti sobě. Nedokázali se domluvit, a tak si museli říši rozdělit. Roku 843 se za tímto účelem sešli ve Verdunu (čti: Verdén), kde sepsali Verdunskou smlouvu, která říši rozdělila na tři kusy:


  VPŘED

Východofrancká říše se hned rozpadne, aby posléze mohla vytvořit Německé království. O tom v kapitole Německo a Svatá říše římská. A Západofrancká říše se vyvinula ve Francii - to je kapitola Středověká Francie.

Jirka


Franks expansion

vývoj území Francké říše, po rozpadu je Západofrancká říše označena modře, Lotharingie zeleně a Východofrancká říše červeně

Salic Law

Chlodvík diktuje Salické právo

StrasbourgCath BasCoteN 10

Karel Martel na vitráži ve Štrasburské katedrále

Steuben - Bataille de Poitiers

bitva u Poitiers

Amiel - Pepin the Short

Pipin III. Krátký

Carlomagno roldan

Karel Veliký nad mrtvým Rolandem

Raphael Charlemagne

korunovace Karla Velikého

Charlemagne denier Mayence 812 814

mince s Karlem Velikým

Treaty of Verdun cs

rozdělení říše Verdunskou smlouvou, západofrancká říše modře, Lotharingie zeleně, východofrancká říše oranžově; větší obrázek se po kliknutí otevře v novém okně



Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.