SLOVANÉ A SÁMO 

Stěhování národů neminulo ani naše území - do oblasti řek Dněpru a Visly přišli někdy v polovině 6. století Slované. Objevili se z východu a časem se rozprostřeli až k Labi, Šumavě a Jaderskému moři, čímž nahradili místní Markomany a Kvády a pokryli velkou část střední a východní Evropy.

Slovanské kmeny přes půlku Evropy

Slované byli vlastně skupinou několika kmenů. Čechové tehdy zdaleka nebyli národem, ale právě jen jedním z mnoha takových kmenů. Sídlili v Praze a jejím okolí a obklopoval je kmen Zličanů na východě a kmen Doudlebů na jihu. Kolem Žatce (na severozápadě dnešních Čech) žili Lučané, v okolí Mělníka (severně od Prahy) Pšované a v Pojizeří Charváti. A takhle bychom mohli pokračovat...

Tohle všechno jsme zjistili z několika písemných pramenů, například z francké Fredegarovy kroniky ze 7. století nebo z jistého popisu měst od neznámého "Geografa bavorského", sepsaného ve století osmém.

Slované ale obývali velkou část východní Evropy, nejen budoucí Česko. Mezi Slovany tak řadíme třeba i Poláky, Lužické Srby, Slováky, Chorvaty, Srby nebo Rusy.

Život a hospodářství

Také víme, že se Slované živili hlavně zemědělstvím - chovali dobytek, lovili zvěř i ryby, úrodu uměli orat a mlít. Z řemesel znali jen ty starší, takže třeba hrnčířství a kovářství. Obchodovali méně než jiné národy, prodávali třeba kožešiny a med výměnou za kovy, sůl a zbraně.

Sámo a jeho říše

Samozřejmě že museli Slované řešit i nějaké konflikty. Sami se párkrát rozhodli vyrazit na Germány a taky se museli bránit před kočovnými Avary, kteří si stavěli opevněné "hrynky" a útočili z Balkánu. Slované se jim úspěšně ubránili pod vedením kupce Sáma, definitivně pak Avary zahubil až francký král Karel Veliký. Podle zmiňované Fredegarovy kroniky byl Sámo kupcem franckým, ale to není tak jisté. Jméno "Sámo" by klidně mohlo pocházet ze židovského "Samuel" nebo možná úplně odjinud. Je to každopádně vůbec první konkrétní a historicky doložená postava na našem území. Fredegarova kronika se ještě zmiňuje, že měl 12 manželek a 37 dětí, a že vládl přibližně mezi lety 623 a 658 nebo 659, kdy zemřel. Tomuto období se někdy říká "Sámova říše".

Sámo se dostal do sporu s franckým králem Dagobertem, což vyústilo v bitvu u Wogastisburgu (631 nebo 632). Slované tuto důležitou bitvu vyhráli, ale po Sámově smrti se jejich kmenový svaz zase rozpadl.

Období neznáma

A pak nastalo dvousetleté období, ze kterého nemáme o událostech na našem území žádné pořádné zmínky. Zajímavé je, že za tu dobu Slovany nepohltila Francká říše, která mezitím rostla do všech stran. Jedna z hypotéz tvrdí, že Slované platili Frankům poplatky za mír, tzv. "tribut".

Další konkrétní událostí je až křest nějakých čtrnácti vévodů v Řeznu (to je bavorský Regensburg) v roce 845. To je první zmínka o křesťanství na území Čech, ale zatím nešlo o nic velkého.

Mezitím u dalších slovanských národů...

KYJEVSKÁ RUS

Kyjevská Rus byla oblast kolem řek Dněpru a Visly, takže v kolébce všech Slovanů. Mezi její centra (především obchodní) patřily Novgorod a Kyjev.

Kyjevskou Rus založil napůl bájný bojovník Oleg, údajně syn knížete Rurika, který byl bájný téměř jistě. Po Olegovi vládl Vladimir I. (asi mezi lety 978 a 1015), který přejal ortodoxní (pravoslavné) křesťanství z Byzantské říše. Přijetí křesťanství se říká "christianizace".

Další panovníkem byl Jaroslav Moudrý, Vladimirův syn. Ten vydal první ruský zákoník "Ruská pravda" a zavedl nástupnický řád "Pravdy Jaroslaviče", který určoval, že novým knížetem se stane vždy nejstarší syn knížete předchozího. Posledním panovníkem pak byl Vladimír Monomach, který uzavřel mír s Byzantskou říší. Po jeho smrti se Kyjevská Rus kvůli sporům Rurikovců a útokům Bulharů, Pečeňů a Mongolů rozpadla na čtyři malá království:

• království Haličské (na hranicích dnešního Polska a Ukrajiny)
• království Smolenské (přibližně v současném Bělorusku a přilehlém Rusku)
• království Novgorodské (Novgorod je dnes v Rusku, východně od Estonska)
• království Vladimirsko-Suzdalské (ještě trochu východněji od toho Novgorodského)

Kyjevská Rus měla celkem rozvinuté písemnictví, mezi nejdůležitější díla patří "Pověst dávných let" (soubor pověstí, dochovaný díky mnichovi Nestorovi) a epos "Slovo o pluku Igorově". Hrdinské eposy se v Rusku obecně označovaly jako "byliny". Z architektury stojí za zmínku Kyjevsko-Pečerská lávra (pravoslavný klášter v Kyjevě), Chrám Boží moudrosti (vzor z Byzantské říše) a Pevnost v Novgorodu (ruským pevnostem se říká "kremly").

BULHARSKÁ ŘÍŠE

Vznikla roku 659 a vydržela až do roku 1018. Byla hodně ovlivňována sousední Byzantskou říší - Bulhaři používali staroslověnštinu a azbuku. Původní obyvatelstvo bylo kočovné, v čele s chánem Asparuchem, později se z Bulharů stali i zemědělci a řemeslníci. Mezi tamní centra patřily Preslav a Pliska.

V 9. století zde vládl Boris I. Michal. Přijal křesťanství a nabídl azyl Konstantinovi a Metodějovi, kteří byli vyhnáni z Velké Moravy. Po Borisovi vládl Simeon I., který získal i titul cara. Válčil proti Byzantské říši, ale Bulharům se za jeho vlády moc dobře nevedlo. Nakonec Bulhary Byzantská říše - jejich největší vzor - úplně pohltila.

SRBSKÁ ŘÍŠE

Vznikla až v 12. století a za zmínku stojí jediný panovník - car Štěpán Dušan Silný, který zajistil samostatnost Srbské říše a přijal křesťanství a azbuku.

CHORVATSKÁ ŘÍŠE

Vznikla v 9. století a centry se staly Split, Dubrovník a Zadar. Vládl zde kníže Tomislav. Chorvati se ale brzy spojili se Slovinskem a vzniklo takzvané Chorvatské království. Roku 1102 se toto Chorvatské království stalo součástí Uherského státu

Jirka