JAN AMOS KOMENSKÝ 

Protestanti včetně členů Jednoty bratrské během třicetileté války ve velkém emigrovali třeba do Německa, Anglie, Nizozemí a Švédska. Někteří věřili, že se poměry v českých zemích změní a že se budou moci vrátit domů, většina ale i po válce zůstala v exilu. A Jan Amos Komenský nebyl výjimkou.

Jan Amos KOMENSKÝ se narodil roku 1592 do moravské měšťanské rodiny. Studoval na bratrských školách i v zahraničí, působil jako kněz, spisovatel, filozof a především učitel (neboli pedagog). S první manželkou měl dvě děti, ale všichni tři mu zemřeli na mor. Po bitvě na Bílé hoře se skrýval na panstvích různých šlechticů, ale v roce 1628 nadobro odešel do exilu. Nejdřív působil v polském Lešně, kde dále vyučoval na bratrských gymnáziích a kde byl také zvolen posledním biskupem Jednoty bratrské, která krátce nato zanikla. Kromě Lešna pobýval nějakou dobu v Anglii, ve Švédsku, v Uhrách a dožil v nizozemském Amsterdamu, kde roku 1670 zemřel. Pohřben je v Naardenu v Nizozemsku. Snažil se psát co nejdéle v češtině, ale jelikož tomu v zahraničí nerozuměli, přešel na latinu, přestože ho to velmi trápilo. Vycházel z humanistické češtiny a Bible kralické, ale používal i prvky barokní češtiny. Stejně tak spojoval humanistické myšlenky a barokní postoj k víře. Dokázal psát různé knihy úplně jiným stylem podle toho, komu byly určeny. Měl mnoho revolučních myšlenek ohledně školství a i v tomto byl velmi uznávaný.

Poklad jazyka českého byl velký česko-latinský slovník, o který Komenský přišel při požáru v Lešně a znovu už ho nenapsal.

Útěšné spisy

Po smrti své ženy a dětí a po odchodu do exilu byl Komenský pochopitelně velmi zničený, hledal smysl života a utvrdil se ve víře v Boha. Tehdy psal hlavně filozofické spisy. Například ve spisu Truchlivý promlouvá postava Truchlivého formou dialogu s humanistickým Rozumem, barokní Vírou a nakonec s Kristem.

Asi nejznámějším a nejdůležitějším dílem je kniha Labyrint světa a ráj srdce. To je alegorie s renesančními i barokními prvky a je z velké části inspirována Starým i Novým zákonem.

Pedagogické spisy

Komenskému se přezdívá "učitel národů". Vzdělávání bral jako celoživotní proces, který člověka postupně zlepšuje.

Velká didaktika je první systematické odborné dílo o výchově a vzdělávání. Děti by podle něj měly být vzdělávány (poznávat sebe a svět) a vychovávány k mravnosti (sebeovládání) a zbožnosti (schopnosti povznést se k Bohu), a to až do 24 let, protože pomalý růst podle Komenského božská prozřetelnost dala člověku právě proto, aby měl víc času na tuto přípravu. Školy označoval za "dílny lidskosti" a navrhl zde následující systém školství: Do šesti let mají být děti vychovávány doma (sepsal i příručku pro rodiče), kde mají rozvíjet své vnější smysl. V každé vesnici by měla být obecná škola, kam budou chodit na čtyři hodiny denně chodit chlapci i dívky od 6 do 12 let, aby se naučily číst a psát ve svém rodném jazyce, počítat, zpívat a dále také něco z náboženství a přírodovědy. Komenský mimochodem neschvaloval tělesné tresty. Dalším stupněm je škola latinská (12 – 18 let), kde by se měly učit například jazyky (včetně latiny a řečtiny), řečnictví, geometrie, astronomie, historie i další vědy. A vysoké školy nazýval Komenský akademie – tam už se studenti do svých 24 let soustředí na filozofii, náboženství, lékařství nebo právo. Takové rozdělení je z velké části aktuální dodnes.

Brána jazyků otevřená je světově proslulá a uznávaná učebnice latiny pro gymnázia. Komenský přišel s novým způsobem výuky jazyků – všechna slovíčka jsou představena rovnou ve větách a děti měly jednotlivé kapitoly hrát jako divadelní scénky, aby si věty lépe zapamatovaly. Kniha je rozdělena do stovky tematických lekcí a tisícovky odstavců, celkem obsahuje asi 7000 slov.

Svět v obrazech (latinsky Orbis pictus) je první obrázková učebnice jazyků na světě. První verze vyšla v latině a němčině, ale už za život Komenského byla kniha přeložena do mnoha dalších jazyků, dnes existují stovky vydání. Celý text je vlastně dialogem mezi Mistrem a žákem a je rozdělen do 150 tematických kapitol, které se věnují všemu od náboženství přes přírodní až po společenské vědy (pro představu jsou tu třeba kapitoly Bůh, Obojživelníci, Žíly a kosti, Pekařství, Podoby Měsíce, Evropa, Trpělivost, Závodní běh, Mořská bitva i Islám). Podobná byla i učebnice Škola hrou – Komenský věřil, že děti látku lépe pochopí a lépe si ji zapamatují, když ji sehrají jako scénku. Měl tedy na mysli divadelní hru, nikoliv více zábavy, jak se dnes toto slovní spojení často chápe.

Filozofické spisy

Komenskému se líbila utopická myšlenka, že se lidstvo stane lepším, když si osvojí vševědu ("pansofii"), čili vědu, která obsahuje všechny dosavadní vědy.

Celý život pracoval na Všeobecné poradě o nápravě věcí lidských. Komenský zde tvrdí, že krize společnosti pramení z porušení tzv. "základních věcí lidských", kterými jsou filozofie, náboženství a politika. Nejdříve se ale musí napravit každý samostatně, a to výchovou a vzděláním, až pak se může spravit i celá společnost.

"Kšaft" v názvu díla Kšaft umírající matky jednoty bratrské znamená "závěť". Komenský zde znázorňuje Jednotu bratrskou jako umírající matku předávající své dědictví a upozorňuje na problémy v římskokatolické církvi.

Jirka

Maruška, Castillo